Skladba
- Určování základních větných členů
- Věta je jazykový celek, kterým sdělujeme jednu myšlenku.
- Věta má obvykle podmět a přísudek (ale není tomu tak vždy).
- Podmět a přísudek jsou základní větné členy. Mohou tvořit větu.
- Pamatujte si: V základní skladební dvojici se můžete zeptat jedním členem
- na člen druhý.
- Nezapomeňte: Ve větě najdeme sloveso určitém tvaru a jím se ptáme na podmět otázkou kdo, co?. Zpětně ověřujeme, co se říká o podmětu, co podmět dělá nebo jaký je. Uvědomíme si základní skladební dvojici.
- Podmět je základní větný člen, který vyjadřuje kdo nebo co něco dělá.
- Nejčastěji (ale ne vždy) bývá vyjádřen podstatným jménem v 1. pádě.
- Toto podstatné jméno je základem podmětu.
- Na podmět se ptáme otázkami 1. pádu kdo? co?.
- Přísudek je základní větný člen, který vyjadřuje, co dělá podmět nebo co se o něm vypovídá.
- Základem přísudku bývá převážně sloveso v určitém tvaru.
- Podmět a přísudek nemají vždy ve větě své pevné místo. Podmět může být ve větě před přísudkem i za ním.
- Podmět vyjádřený a nevyjádřený
- Podmět nemusí být přímo ve větě vyjádřen. Rozlišujeme proto:
- A. Podmět vyjádřený - základem podmětu bývá:
- - podstatné jméno (nejčastěji) - Užovka žije v lesích.
- - zájmeno - Ona žije v lesích.
- - přídavné jméno - Raněný sténal.
- - číslovka - Dva se nedostavili.
- B. Podmět nevyjádřený
- - je uveden v předcházející větě nebo větách:
- Babička bydlí u nás. Žije s námi dva roky. kdo? co? babička
- - je zřejmý z tvaru určitého slovesa v základu přísudku:
- Spěcháte do školy. kdo? co? vy
- C. Podmět všeobecný
- - rozumíme jím někoho obecně, lidé:
- O ochraně užovek mluvili v rádiu. kdo? oni (lidé, kteří
- nejsou blíže určeni)
- Podmět rozvitý a podmět několikanásobný
- Podmět, který je rozvit dalšími větnými členy, se nazývá podmět rozvitý.
- Vzniká spojením základu podmětu s dalším větným členem nebo více členy. Jsou na podmětu závislé.
- Např.: Naše školní budova se otevírá v sedm hodin.
- podmět rozvitý
- Podmětem může být i více podstatných jmen (nebo zájmen, číslovek, příd. jmen) v 1. pádě. Takovému podmětu říkáme podmět několikanásobný. Při grafickém znázornění všechny členy několikanásobného podmětu spojujeme svorkou. Také několikanásobný podmět může být rozvitý.
- Členy několikanásobného podmětu jsou odděleny čárkami nebo spojeny spojkami. Např.: Bažanti, koroptve, vrány se slétají na pole.
- Bažanti a koroptve se slétají na pole.
- Bažanti nebo koroptve se slétají na pole.
- Bažanti, ale i koroptve se slétají na pole.
- Nejen bažanti, ale i koroptve se slétají na pole.
- Procvičování podmětu vyjádřeného, nevyjádřeného a několikanásobného
- Pamatujte: podmět může být před přísudkem i za ním.
- Přísudek slovesný
- Přísudek, který má ve svém základu určité sloveso s plným významem, nazýváme přísudkem slovesným.
- Např.: Seno vonělo. Léto přicházelo. Červenaly se jahody.
- Přísudek může být rozvitý a několikanásobný.
- Rozvitý přísudek: Seno vonělo z luk. Léto přicházelo letos brzy.
- Na mezích se červenaly jahody.
- Několikanásobný přísudek: Husy hejkají a štěbetají. Koruny stromů
- se kymácejí, naklánějí a ohýbají. Ptáci
- v zahradách nejen sídlí, ale i hnízdí.
- Členy několikanásobného přísudku (podobně jako každého několikanásobného větného členu) mají ve větě stejnou mluvnickou platnost.
- Shoda přísudku s podmětem
Je-li podmět v množném čísle Koncovka příčestí Příklady 1. rodu mužského životného píšeme -i Krocani pocházeli z Ameriky. Lovci vyšli do polí. 2. rodu mužského neživotného píšeme -y Příbory byly srovnány. Trolejbusy jezdily včas. 3. rodu ženského píšeme -y Louky se zelenaly. Přehrady držely vodu. 4. rodu středního píšeme -a Světla zhasla. Okna vedla na jih. 5. podmět všeobecný (blíže neurčení lidé) píšeme -i O povodních hlásili ve zprávách. (kdo, co? oni, lidé všeobecně) - Pamatujte: Je-li ve větě podmět všeobecný (není ve větě uveden, ale rozumí se jim ,,nějací lidé"), píšeme v příčestí činném koncovku -i,
- Př.: Hlásili to v rozhlase.
- Shoda přísudku s několikanásobným podmětem
- Obsahuje-li několikanásobný podmět podstatná jména stejného rodu, píšeme koncovku příčestí činného takto:
- a) u rodu mužského životného - píšeme koncovku -i
- Např.: Špačci a vrabci napadli sad třešní.
- b) u rodu mužského neživotného - píšeme koncovku -y
- Např.: Stromy a keře rozkvetly.
- c) u rodu ženského - píšeme koncovku -y
- Např.: Na rybníku plavaly husy a kačeny.
- d) u rodu středního - píšeme koncovku -a
- Např.: Koťata i štěňata unaveně usnula.
- Obsahuje-li několikanásobný podmět podstatná jména různého rodu, píšeme koncovku příčestí činného takto:
- a) Je-li alespoň jeden člen několikanásobného podmětu mužského
- rodu životného - píšeme koncovku -i
- Např.: Cvrčci a kobylky se ozývali v trávě.
- b) Není-li v několikanásobném podmětu člen mužského rodu
- životného - píšeme koncovku -y
- Např.: Pařezy a kmeny čněly nad hladinou.
- c) Stojí-li ve větě přísudek před několikanásobným podmětem,
- může se koncovka příčestí činného shodovat s rodem nejbližšího
- jména. Obojí způsob pravopisu je povolen.
- Např.: Ve vodě pluly žáby, ryby a raci. NEBO: Ve vodě pluli žáby,
- ryby a raci. (Ale pouze: Raci, žáby a ryby pluli ve vodě.)
- Věta jednoduchá a souvětí, spojování vět v souvětí
- Věta, která je tvořena jednou základní skladební dvojicí, se nazývá věta jednoduchá.
- Spojení dvou nebo více vět jednoduchých do jednoho většího celku nazýváme souvětím. Kolik se v souvětí nachází základních skladebních dvojic, z tolika vět se souvětí skládá.
- Pamatujte si: Uvozovací věta a přímá řeč netvoří souvětí.
- (Jde pouze o volné spojení vět.)
- SPOJOVÁNÍ VĚT V SOUVĚTÍ
- Věty v souvětí spojujeme:
- a) spojkami - a, i, nebo, že, ale, avšak, ...
- b) jinými spojovacími výrazy, např.:
- vztažnými zájmeny - kdo, co, jaký, který, ...
- vztažnými příslovci - kde, kdy, kam, odkud, ...
- V psaném projevu oddělujeme věty v souvětí čárkou, ale většinou ji nepíšeme před spojkami a, i, nebo, ani.
- Přímá a nepřímá řeč
- Přímá řeč bývá často součástí vypravování. Najdeme ji v těch místech textu, kde dochází k rozhovoru mezi dvěma nebo několika osobami. Uvádí nám projev každé osoby tak, jak byl pronesen.
- Přímou řeč dáváme do uvozovek. Na konci přímé řeči děláme tečku, otazník nebo vykřičník.
- Přímá řeč bývá uvedena (uvozena) větou uvozovací. V ní se dovídáme, kdo mluví a jakým způsobem. Uvozovací věta může stát před přímou řečí nebo za ní nebo bývá do přímé řeči vložena.
- SCHÉMA PŘÍMÉ ŘEČI
- a) Stojí-li uvozovací věta před přímou řečí, píšeme za uvozovací větou
- dvojtečku.
- b) Stojí-li uvozovací věta za přímou řečí, píšeme mezi nimi čárku.
- (Pokud je v přímé řeči věta tázací, píšeme místo čárky otazník; pokud
- věta rozkazovací, můžeme psát místo čárky vykřičník.)
- c) Stojí-li uvozovací věta uvnitř přímé řeči, bývá od obou částí přímé
- řeči oddělena čárkami. Uvozovací větu uvnitř přímé řeči píšeme s
- malým písmenem.
- Každé vypravování s přímou řečí můžeme převést ve vypravování s řečí nepřímou. Při nepřímé řeči se vyjadřujeme vedlejší větou, která závisí na slovese uvozovací věty. Při převádění řeči přímé v nepřímou se mění mluvnická osoba, slovesný způsob a obvykle také pořádek slov.
Komentáře
Přehled komentářů
Welcome to the world of adult Dating loveawake.ru
Are you 18? Come in and don't be shy!
(loveawake.ru, 30. 1. 2022 21:26)Welcome to the world of adult Dating loveawake.ru
Re: ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
(LLLL, 30. 5. 2017 17:19)
HEJ NE ASI JE TO SRACKA
NEPISU HACKY , PROTOZE NECHCI
Re: ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
(aneta , 24. 5. 2012 17:51)to teda neni jenom jsi lajdák a neumíš jse učit
nevím si rady s úkolem
(Lucinka , 8. 4. 2013 18:30)nevím si rady s úkolem máme tam zadaný za 1.doplnovaná slova 2.ZSD 3.PKs no tak já si nevím rady s tím druhým příkladem 2.ZSD Tak já jsem dám jednu větu:Místo se Krokovy zalíbilo proto přikázal aby,vykácel staré duby a smrky, a výstavě z nich rozlehli, hrad roubenými hradbami, a kde nebyla skála, nasypali náspy, a vykopali příkopy.A chodím do 8.třídy a byla jsem asi tak 1 rok a něco v Nemocnici tak si nevím rady s úkolem :( rychle odepište někdo
nevím si rady s úkolem
(Lucinka , 8. 4. 2013 18:23)nevím si rady s úkolem máme tam zadaný za 1.doplnovaná slova 2.ZSD 3.PKs no tak já si nevím rady s tím druhým příkladem 2.ZSD Tak já jsem dám jednu větu:Místo se Krokovy zalíbilo proto přikázal aby,vykácel staré duby a smrky, a výstavě z nich rozlehli, hrad roubenými hradbami, a kde nebyla skála, nasypali náspy, a vykopali příkopy.
dfhdfhfdhdfh
(cvgdfhdghdfhdf, 30. 5. 2012 17:25)PŘÍŠERNÝ DOSTAL JSEM Z TOHO ZA 5!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Komentář
(Jitka Novotná, 30. 5. 2012 17:21)
Tato stránka je naprosto nepřehledná!
Můj syn to nezvládá!
NASHLE!!!
Podmět a Přísudek
(Lucka, 15. 2. 2012 18:41)Ahoj, jsem Lucka a chodím do 6.třídy. V páté třídě jsem na toto učivo chyběla,a do tetka to moc neumím.
Jo ujde
(Nina, 12. 12. 2011 16:06)Jo je to dobrý a le ne moc přehledný a TAKY MOC DLOUHÝ.:D :D
Are you 18? Come in and don't be shy!
(loveawake.ru, 24. 6. 2022 23:29)